Mentalnikreatura's Blog

Po 17 a stále nově

mentalnikreatura — Sun, 01 Mar 2009 13:39:21 +0000

Vrátila jsem se ze zkoumání post-zimních znaků.

Miluju ten těžký sníh odkrývající bláto v barvě čerstvého a zdravého hovna.

Miluju tmavě zelenou trávu, do které se dychtivě vpíjí okolní tající sníh.

Tu vodu miluju, jak stéká ze střech, pohlcení zemí a hlavně zvuk, jenž mi vnuká potřebu pít a močit zároveň.

Miluju vůni starého a vlhkého dřeva, přičemž právě vyslovené slovo vlhký ve mě asociuje pachy docela jiné, s přírodou však taky spojené.

Jaro, přijď.

Vezmi si mě.

Vzpomínáme

mentalnikreatura — Sun, 08 Feb 2009 13:59:06 +0000

„Baby come dance with me…“

mentalnikreatura — Tue, 03 Feb 2009 20:23:58 +0000

Někdy sama nevím, co svým výrazem chci říct…

Sluší vám to kluci!!

Zagorka je neporazitelná
Marťa měla DVA panáky
Marťa by neměla dělat, že spí, když nespí:)
Snídat cornflakes ve tři ráno?
Hradečák a trutnovačka znaj naši přírodu a psy:)
Nezáleží na plese a počtu lidí. Místo si uděláme vždy!!
Tiramisu v naši pizzérce je zákeřný
Bílej Oleandr se nemusí líbit každému
Stopnout se dá i bus

(rozhodně jsem na něco zapomněla, dodám později)

Inteligencí se u nás nešetří:)

mentalnikreatura — Tue, 03 Feb 2009 18:54:24 +0000

Víkendové postřehy aneb jak na děti a psy

mentalnikreatura — Sun, 25 Jan 2009 16:48:12 +0000

Hlavní úděl štrůdlu, podle dětí, rozhodně není potrava. Štrůdl se totiž musí za nechutného prskání a bručení „br, brmmmm“ rozmrdat na úplnou kaši a tou pokrýt celý (pokud možno hodně velký) talíř. A pokud se ujmete iniciativy a jako správný bagr naberete tu sračku, dítě vás zpraží slovy: „Tendle náklad vyklopíme, ten nechci.“
Bez her to nejde. Bratránek moc běhá a ve sněhových břečkách zásadně nezvedá nohy – maminka šílí a nadává. Přitom stačí pokyn: „Jdem si hrát na vojáky!“ a na argument, že oni přece běhali odpovědět, že když přece chodili až do Itálie, tak si museli šetřit síly. Na bratránka jsme poté často čekali.
Sestřenku zklidníme hrou na čarodejnice – našli jsme si super větve a lítali – sestřenka Lucka už měla klid. A když jsem potom strašně nutně musela jset s nima autem, stačilo vysvětlit (jako správný přírodovědec), že když budem spolu, síly se nám vykrátěj a my už nebudem čarovat. Spokojeně odběhla do svého auta se slovy, že mi zavolá jaký budeme mít jména.
Pokud vezmete na procházku dva psy, budou se chvat jako magnety, avšak k vaší smůle, se stejným pólem. Budete se bát, že se domů (pokud vůbec!) vrátíte na dvě půlky.
Víkendová obleva měla za následek nádherné ledové plochy tak hladké, jak má jen málokterý zimní stadion. Není jich moc. Jenže vaši psi se rozhodnou tahat jen na nich, ještě lépe z kopce. Výsledek je jednoznačný.
V hlubokém sněhu, kde byla vyšlapaná pouze úzká cestička jsme dělali vláček- já byla prostřední vagónek.
Bohužel jsou nevychovaný. Teď se třesu, kdy mě přijde obvinění z týrání zvířat. Max mě po puštění z vodítka na zahradě málem sežral (nedivim se).

Hello world!

mentalnikreatura — Sat, 10 Jan 2009 19:36:39 +0000

Welcome to WordPress.com. This is your first post. Edit or delete it and start blogging!